Které kovy spolu na domě nesmí být
Když se dva různé kovy potkají a je u toho voda, vznikne galvanický článek a jeden z nich se začne rozpouštět. Je to stejná fyzika jako v baterii, jen pomalejší a na fasádě. Norma ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí z roku 2008 proto jednotlivé dvojice kovů rozděluje do tří skupin.
Tři stavy podle normy
Materiály mohou být v kontaktu. Kontakt materiálů raději vyloučit. Kontakt materiálů je třeba vyloučit, protože se výrazně ovlivňují a za přítomnosti vody dochází k elektrolytické korozi. Norma pracuje jen s těmito třemi stavy. Tmel vložený mezi dva nevhodné kovy proto není řešení, se kterým by počítala.
Co z toho plyne pro běžné kovy
Měď je nejpřísnější: kontakt s hliníkem, titanzinkem, pozinkovanou ocelí i s ocelí je třeba vyloučit. Snese jen olovo a korozivzdornou ocel. Titanzinek nesmí k mědi a k oceli. Hliník nesmí k mědi a k oceli. Ocel bez antikorozní ochrany nesnese nic kromě korozivzdorné oceli. Korozivzdorná ocel je jediný materiál, který norma pustí ke všem ostatním.
Dvě poznámky, které rozhodují
První poznámka pod tabulkou říká, že voda stékající z měděných konstrukcí obsahuje ionty mědi, které mohou vyvolávat plošnou korozi hliníku, zinku, zinku legovaného titanem i pozinkované oceli, zvlášť u větších měděných ploch. Proto tyhle kovy nemají být umístěny pod měděnými konstrukcemi. To je ten případ, kdy se kovy nedotýkají a problém přesto vznikne.
Druhá poznámka říká, že je potřeba zabránit stékání vody z konstrukcí z oceli bez antikorozní ochrany na všechny druhy plechů. Rezavý nosník nad novým okapem je tedy sám o sobě závada.
Nejde jen o kovy
Norma řeší i podklad, a to kvůli riziku působení vlhkosti v něm. Konstrukce s cementovým, vápenným nebo sádrovým pojivem jsou pro hliník, titanzinek i pozinkovanou ocel nevhodné. Dřevo s pH pod 4,5 je nevhodné pro všechno kromě mědi, dřevo s pH nad 4,5 je v pořádku pro všechny kovy z tabulky. Které konkrétní dřevo je na které straně, je potřeba si ověřit, norma u toho uvádí vlastní výčet dřevin. U plechu s organickým povlakem norma odpověď nedává a odkazuje na výrobce povlakovaného plechu. Prakticky to znamená, že titanzinkový parapet položený přímo do malty je problém i bez druhého kovu v okolí.
Jak se tomu vyhnout
Nejjednodušší cesta je sjednotit materiál. Pokud to nejde, například u historického domu s měděnými prvky, řeší se to tak, aby se oba kovy vůbec nepotkaly, a hlavně tím, že se voda z mědi nesmí dostat na nevhodný kov pod ní. Posouzení patří klempíři na místě, protože rozhoduje konkrétní skladba a směr, kterým voda teče.
Souvisí s tím článek Materiály klempířských prvků a stránka Oplechování.